Data jsou aktivum, pojďme toho využít!

Konferenci v prostorách Národní technické knihovny zahájil Jan Šedivý z ČVUT, který uvedl svou přednášku odkazem na kultovní film 2001: Vesmírná odysea z roku 1968. Právě v něm se poprvé objevily prvky umělé inteligence ve smyslu rozpoznávání a generování řeči. Pro Jana Šedivého znamenal film impulz k tomu, aby se problematikou zabýval dále. S odstupem let to byl právě on, kdo s týmem svých studentů odnesl prvenství v soutěži společnosti Amazon – Alexa Prize se sociální botem Alquistem, který je schopný konverzovat na 30 témat. „Všichni Češi si zbytečně myslí, že nejsou tak chytří.“ a s nadsázkou dodal: „Stanford byl až druhý.“

Jak se může umělá inteligence vymknout kontrole a vykazovat sociopatické chování popsal na principu Goothardova zákonu Jan Romportl ze společnosti Dataclair, která je centrem společnosti O2 pro umělou inteligenci. Zabývá se jak oblastí telco, tak mobilitou, lékařstvím nebo detekcí fake news. Romportl nejprve definoval inteligenci jako schopnost smysluplné transformace velkých dat na data malá a zároveň schopnost dosáhnout cíle, se kterým je spojen tzv. reward. „Každá pozorovaná pravidelnost bude mít tendenci zkolabovat ve chvíli, když budeme dělat opatření, abychom ji kontrolovali,“ přiblížil princip Goothardova zákona a ilustroval jej na příkladě snahy britské populace v Indii snížit počet kober s využitím nástroje odměny, který nakonec vedl k jejich přemnožení, jelikož lidé začali kobry s cílem přivýdělku množit. A jak udělat, aby se nám nevymkla? Jednou z cest může být změnit paradigma strojového učení, aby si systém nebyl jistý ohledně toho, co je skutečný „reward“.

Jak díky datům lépe cílit na potřeby uživatelů platformy Voyo bylo předmětem společné přednášky Jakuba Rajského z TV Nova a Radovana Jirky z BizzTreat. Ze zkušenosti Radovana Jirky začnou interní klienti po implementaci řešení pro vytváření reportů obvykle generovat stovky reportů. Po úvodní fázi zjistí, že jich ve skutečnosti potřebují jen pár a teprve poté se naučí se systémem pracovat rutinním způsobem. Častý feedback a agilní metoda jsou pro úspěšnou implementaci klíčové faktory.

Na linku propojení dat a byznysového výsledku navázal Michael Štencl z Cogvio. Dle něho by měl práci s daty pohánět právě byznysem: „Byznys musí rozumět tomu, že práce s daty tvoří profit,“ říká. Proč jsme podle něj doposud nedosáhli nové doby datové? Protože málo lidí rozumí a umí interpretovat data. Na druhou stanu, Česká republika má výjimečně vysokou kvalitu otevřených datových sad v rámci Evropy. Za třešničku na dortu označil formu, jakou klientům poskytují interpretaci dat – jedná se o text s mikroanalýzou, nikoli dashboard.

K dopravnímu chaosu přirovnal stav nakládání s daty ve firmách Marcel Vrobel ze společnosti Adastra. Cesta, jak získat nad daty kontrolu, podle něj spočívá v efektivní práci, zajištění spolehlivosti dat, jejich včasném přenosu a zároveň hledání cest, jak tento přenos zrychlit. Jako první krok doporučil posbírat data na jedno místo, tam je zmapovat a snížit tak potřebu plýtvat prostředky. „Dokud nevím, co mám za data, nemůžu je dál používat.“ Dále doporučil zřízení funkce inspektora a dispečera, odpovídajících za množství, kvalitu a včasné dodání dat. Kolegy v publiku vyzval „Byznys potřebuje vidět, jaká data má. Ukažte mu to!“

Petr Hájek z Profinit se na zpracování metadat podíval jako na mapu. „Neztrácejme čas manuálním modelováním a inventarizací, zpracujte raději strojově stávající metadata, vytěžte je pomocí automatizovaných nástrojů, integrujte je do nového datového skladu a vizualizujte jako mapu. Jako má Google mapu terénu, tak vy chcete mít mapu dat ve firmě,“ uvedl Hájek, podle kterého by na řízení „data governance“ měl tlačit osvícený architekt, těsně pod managementem, nikoli ajťák.

Strategii České spořitelny pro práci s daty představil Martin Gerneš. Ta spočívá v upuštění od centralizovaného systému a vytvoření škálovatelných datových hnízd, ve kterých sedí vedle datových expertů i zástupci byznysu. „Byznys se musí naučit pracovat s daty, my dataři se zase musíme naučit rozumět byznysu,“ uvedl Gerneš. Jde o komunitu, která je propojená a funguje podle stejných pravidel. V přístupu „data driven bank“ je potřeba vnímat data nikoli jako problém, ale jako příležitost. „Kdo vydrží, vyhraje. Proměna trvá někdy i vice, než rok a je potřeba kormidlo udržet jedním směrem,“ dodal na závěr Gerneš.

Jako velký datový problém vnímá udržitelnost Cyril Klepek z Cyrkl. Na klimatickém summitu v Glasgow dle něj chyběla data. Jak uvedl, lidé vytěží sto miliard materiálu ročně. 92 % z toho použijeme lineárně a třetina nám skončí jako odpad ještě ten samý rok. Cyrkl lineární přístup nabourává právě díky práci s daty. Jejich odpadové tržiště propojuje vhodné obchodní partnery pomocí dat a strojového učení. „Diskuse o klimatu potřebuje víc datařů,“ shrnul svůj příspěvek.

Dopolední program uzavřel Adam Votava z DataDiligence. Ten se zaměřil na vyčíslení hodnoty dat. Uvedl příklad zajištění úvěru United Airlines daty zákaznického programu. Výzvou nicméně může být odlišné vnímání hodnoty dat. Důležitější u dat je jejich ekonomická, nikoliv účetní hodnota. „Data jsou aktivum, pojďme toho využít,“ dodal. Na otázku z publika, jestli pandemie nesnížila hodnotu dat, odpověděl, že naopak. Po datech vzrostla poptávka a s ní i jejich hodnota.

V odpolední diskusi se sešli vedle Martina Gerneše, Michaela Štencla a Adama Votavy také Jakub Augustýn (Adastra), Tomáš Křešťák (O2) a Vladimír Rytíř (Profinit). Klíčovým tématem diskuse bylo, jak evangelizovat vedení v otázce možností, které data nabízejí. Adam Votava vyzval k postavení mostu mezi daty a byznysem, zároveň varoval: „Nesnažte se vysvětlit, jak to všechno v pozadí funguje.“ Podle Tomáše Křešťáka je důležité, že se na základě tvrdých dat shodneme, jak byznys funguje. „Nevěřím na osvíceného manažera, který tomu rozumí a nepotřebuje data,“ dodal. Martin Gerneš upozornil na nedostatek odborníků na data. Ty je podle něj nutné vychovat, aby se s daty seznámili už při škole. V České republice je pro to z jeho pohledu vysoký potenciál.

Již sedmý ročník konference moderoval Daniel Stach z České televize. Akci přinesla společnost Blue Events ve spolupráci se společnostmi Adastra, O2, Profinit a řadou dalších partnerů. Příští ročník konference proběhne 22. září 2022.

Kontakt: Michaela Dvořáková, michaela.dvorakova@blueevents.eu

Líbí se Vám článek?

Sdílejte jej