CFO Congress 2024: Naučit se s excelem je stokrát složitější než s AI

Ekonomické aspekty současného dění na trhu probral nejprve David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte, který svým příspěvkem již tradičně celý program CFO Congressu zahajuje. Ve své prezentaci o skrytých finančních výzvách předložil publiku účet v podobě žádoucích budoucích investic v oblastech jako energetika, dopravní infrastruktura, školství nebo důsledky demografických změn. Tato fiskální predikce však stojí ještě nad rámec oficiálního státního dluhu a je dobré ji na makroekonomické úrovni brát v potaz. Sám na závěr akcentoval zejména oblast vzdělávání. „Dát dohromady pět bilionů korun na investice do dálnic a železnic bude nakonec snazší, než reformovat školství a vědu a výzkum takovým způsobem, aby doručovaly ekonomice to, co mají,“ glosoval Marek a podpořil tvrzení čísly: Univerzita Karlova je v globálním žebříčku až na 248. příčce, Česká republika investuje do školství o 1 % HDP méně, než top 10 zemí Evropské unie. A je potřeba s investicemi začít hned, aby se jejich dopad projevil co nejdříve.

V konečném součtu je 44 % HDP viditelný státní dluh, ovšem se všemi skrytými dluhy v podobě nutných investic, celkový dluh činí 275 % HDP. „Měli bychom to ale vnímat jako platbu našim dětem, platbu za ekonomiku 21. století, díky které se můžeme stát spíš druhým Dánskem než evropskou Čínou,“ dodal David Marek.

Makroekonomický obrázek doplnil Tomáš Ervín Dombrovský, analytik platformy Alma Career Czechia (dříve LMC), čerstvými daty z trhu práce. Míra nezaměstnanosti je stabilně nízká, tuzemský trh práce se však potýká s velkou „zamrzlostí“ tedy nízkou mírou fluktuace. Jedním z hlavních faktorů je skutečnost, že lidé nemají dostatečnou finanční rezervu, aby mohli riskovat, že změna práce nedopadne úspěšně a zažijí přechodný výpadek příjmů.

Stejně jako David Marek zmínil Dombrovský také důsledky stárnutí populace. Zatímco aktuálně připadá na 1 absolventa 1,4 důchodce, brzy to bude už v poměru jedna ku dvěma, dominantní pracovní masa jsou lidé nad 45 let. „Stále tu probíhá diskuze na téma práce s absolventy, stáže, praxe, jak zapojit mladé do pracovního procesu, ale pozornost by se měla přesunout právě k věkové kategorii nad 45 let. I pro ni je relevantní téma stáží, praxí a dalšího rozvoje obzvlášť v případě, pokud prochází rekvalifikací,“ uvedl Dombrovský.

S potřebou flexibility a chytrým přístupem k dynamickému vývoji ekonomiky souvisí také otázka měnového rizika a jeho řízení v nestabilním prostředí. Pavol Compeľ ze společnosti Convera (spin off banky Western Union) přiblížil, jaký výhled čeká českou korunu z hlediska měnových výkyvů a jejich dopadů na ziskovost firem. Publiku dále představil možnosti měnového zajištění, tzv. hedgingu, a moderní přístupy k vytvoření firemní strategie na řízení kurzovního rizika. Poradil, jaké strategie volit například v závislosti na velikosti firmy.

Jak se díky AI lépe rozhodovat

Jedním z nejsilnějších hybatelů všech oblastí řízení firem je jednoznačně umělá inteligence
a s ní spojený technologický rozvoj. Téma otevřeli společným příspěvkem Senta a Miloš Čermákovi, kteří vedle svých dalších aktivit také společně pod značkou Inspiruj.se pořádají kurzy pro jednotlivce i firmy ohledně ovládnutí nástrojů AI. Právě proto, že tím napomáhají k osobnímu i firemnímu rozvoji, vyzdvihovali zejména funkci kouče nebo tutora, kterou nám nástroje generativní AI mohou poskytnout. A připomněli, že jednotný návod na ovládnutí umělé inteligence neexistuje. Každý si sám může nastavit, co nezáživného a rutinního přenechá botům a pro jakou část práce, která ho naplňuje, si uvolní kapacitu. „Generativní AI se chová jako člověk. Tudíž naučit se s excelem je stokrát složitější než naučit se s AI,“ glosoval Miloš Čermák, který na sebe prozradil, že novinařina a psaní jsou jeho celoživotní radostí, takže to AI nikdy dělat nenechá.

Umělou inteligenci jako podnikovou revoluci v detailnějším pohledu pak přinesla přednáška dalšího AI experta, Jana Hejtmánka ze společnosti Deloitte. Zaměřil se na to, jaký dopad na podniky má rovněž právě generativní AI, a zdůraznil důležitost jejího vnímání nejen jako technologického projektu, ale jako mocného hybatele změn v podnikových operacích. Umělá inteligence totiž nabízí způsob, jak provést významné změny ve velkém rozsahu a její přijetí může výrazně zlepšit nákladovou efektivitu i celkovou transformaci podniku. Připomněl, že největší úbytek aktuální práce čeká programátory a IT specialisty, účetní oddělení, dodavatelský řetězec a nákup a také personalisty. Souhlasil s tezí, která zazněla už z úst jeho předřečníků: umělá inteligence změní způsob a náplň práce, práci samotnou nám však nevezme.

Tomáš Bezek ze společnosti Webglobe a Tomáš Kašša ze Salesforce navázali tématem demokratizace a personalizace dat. Jde o klíčové trendy v oboru řízení financí, které rovněž výrazně posiluje umělá inteligence. Pohledem zkušeností společnosti Webglobe, která využívá nástroje Salesforce, prozkoumali praktické a hmatatelné příklady toho, jak může chytrá technologie usnadnit tyto procesy tím, že poskytuje přehled, automatizuje řízení a zlepšuje rozhodování. Její nástroje umožňují uživatelům z řad finančního řízení tvořit si reporty na míru a vizualizovat data, škálovat jejich přístupnost interně či zefektivňuje komunikaci s auditory.

Tuto oblast skvěle doplnil Andrej Winter z výzkumné agentury Kantar. Ukázal, jak zajistit, aby investice do marketingu přinášely kvantifikovatelné výsledky, které jsou v souladu se strategickými cíli firmy. Díky pokrokům v umělé inteligenci lze měřit návratnost ze všech typů médií, ať už online nebo offline kanálů. „Dáme dohromady interní data i různé faktory z dění na trhu včetně konkurence a zjistíme, že například večerní spot v Evropě 2 přinese 14 nových zákazníků, nebo že tzv. haló efekt způsobený promováním nějakého produktu zajistí díky vyššímu prodeji ostatních položek dvacetiprocentní profit atd.,“ vysvětlil Winter.

Výzva jménem ESG

Svůj prostor dostal také ESG reporting jako další faktor ovlivňující řízení firem ve všech sférách. Díky Lýdii Rosové, která se věnuje ESG ve Škoda Group, a Lukáši Ferklovi z konzultantské firmy Envitrail, se účastníci konference mohli podrobně seznámit s tím, jak ve firmě nastavit systém zodpovědností za jednotlivé ESG aspekty. Dvojice představila potřeby Škoda Group z pohledu ESG reportingu a uhlíkové stopy výrobků, co to znamená pro dodavatelský řetězec a jakou konkrétní podporu v této oblasti požadovat po konzultační firmě. Příspěvek zakončili praktickými postřehy ze zavádění nefinančního reportingu. „Dělali jsme tzv. life cycle analysis pro dodávku tramvají do Finska. Součástí je kategorizace součástek, klasifikace materiálů a podobně. Během toho jsme zjistili, že jen malých M4 šroubů tramvaj obsahuje celou jednu tunu, to už nelze zanedbávat. Oproti tomu je pak poměrně zbytečné se stresovat, jakou zátěž pro životní prostředí představuje prostředek, kterým se ve firmě vytírá podlaha,“ zmínil pro zajímavost příklad z praxe Lukáš Ferkl.

Firmy se s problematikou ESG setkávají nejen ve vztahu obchodních partnerů v rámci dodavatelského řetězce, ale také při jednání s finančními institucemi. Jak konkrétně může banka přispět k zelené transformaci, ukázal závěrečný příspěvek zástupců VÚB Banky Praha Kateřiny Bůžkové a Mateje Molčana a finančního ředitele Letiště Praha Jana Vokouna. Všichni tři nechali nahlédnout do zákulisí procesu, který zejména v začátcích nebyl jednoduchý. „Sestavili jsme ESG tým z lidí napříč různými odděleními. A měli jsme představu, že si najmeme zkušeného externího poradce, který nám s tím pomůže. To byla naprosto lichá představa. Ti jediní dva dobří už byli rozebraní,“ zmínil Jan Vokoun. Dodal, že při zpětném hodnocení vidí, že některá KPI’s nebyla pro jednání s bankami důležitá. Stačí jich méně, ale důležitá je jejich přesná měřitelnost. „Finanční rámec jsme měli nastavený na sedm miliard. A do budoucna plánujeme rozvojové aktivity v řádu desítek miliard. Díky zkušenosti, kterou jsme získali, už neřešíme, jestli to bude ESG, ale jakou to bude mít strukturu,“ shrnul celý proces Vokoun. Kateřina Bůžková a Matej Molčan přidali zajímavá čísla. Například, že v důsledku přírodních událostí činí ekonomické škody za rok 2023 víc než 52,3 miliard eur. Jako ČR jsme v poslední čtvrtině zemí co do objemu investic do klimatických opatření. Přitom třeba i projekty týkající se cirkulární ekonomiky lze zaplatit z ESG úvěrů.

A zase ta AI

Odpoledne se mohli účastníci konference připojit svými dotazy do shrnující diskuze s finančními řediteli a ředitelkami a top manažery Tomášem Cibulkou (Outfindo), Pavlem Hadrbolcem (T-Mobile), Barborou Havířovou (ICE Industrial Services), Martinem Kudrnou (Seyfor) a Michalou Šimonovou (Emco).

I v této části programu silně rezonovalo téma změny pracovní náplně různých pozic vlivem AI. Barbora Havířová sdílela zkušenost ohledně zavedení nové pozice projektového koordinátora: „Kombinuje v sobě více kompetencí jako schopnější asistent. Nebo účetní, když mají zájem, hodí se umožnit jim přesah do byznysu.“ Martin Kudrna přiznal, že zrušili plánovaný nábor na pozici tvůrce obsahu kvůli zapojení umělé inteligence. V T-Mobile využívají chatboty v zákaznické péči. „Přineslo nám to úsporu v hodnotě 30 procent, ale nebereme to, jako že jsme ušetřili. Naopak máme další prostředky pro investice do rozvoje,“ podělil se Pavel Hadrbolec. Emco má podle slov Michaly Šimonové dobře zvládnutou automatizaci výroby, ale ráda by se více zaměřila na automatizaci kancelářských procesů.

CFO Congress z produkce společnosti Blue Events je oborové setkání finančních ředitelek a ředitelů a všech, kdo odpovídají za finanční agendu ve firmách. Od prvního ročníku v roce 2011 se kolem kongresu podařilo vybudovat komunitu, která se každoročně setkává v počtu dvou set lidí. O prestiži události vypovídá také skladba účastníků. Nadpoloviční většinu představují finanční ředitelky a ředitelé z řad špičkových firem působících na českém trhu.

Kontakt:

Tereza Ordóñez
Project Manager
+420 734 357 807
tereza.ordonez@blueevents.eu
www.blueevents.eu

Líbí se Vám článek?

Sdílejte jej