Lokální a odolné suroviny

Kdy lze surovinu považovat za skutečně lokální?

Lokální původ suroviny nestačí, pokud klíčová část výroby nebo dokrmení probíhá v zahraničí a produkt se potom vrací na domácí trh (například candát s českým potěrem dokrmovaný v Dánsku).

Co rozhoduje o návratu lokálních surovin do běžné nabídky?

Návrat lokálních surovin do běžné nabídky vyžaduje spolupráci obchodu, producentů, oborových organizací a institucí, ne jen rozhodnutí zalistovat nový produkt (například iniciativa České pole).

Jak mohou firmy snížit riziko nedostatku klíčových surovin?

Potravinářské a nápojové firmy mohou snižovat riziko nedostatku klíčových surovin tím, že se posunou blíž k jejich pěstování nebo zpracování (například nákup jablečného sadu pro výrobu nápojů).

Kdy dávají udržitelnější zemědělské projekty odběratelům největší smysl?

Udržitelnější zemědělské projekty jsou pro odběratele nejpřínosnější tehdy, když posilují odolnost půdy a surovin vůči suchu, erozi a výkyvům počasí (například regenerativní pěstování ječmene a chmele).

Jak se dají změny v zemědělských postupech rozšířit do většího měřítka?

Změny v zemědělských postupech se škálují až tehdy, když je odběratelé řeší dlouhodobě s větším okruhem dodavatelů, ne jako izolované projekty jednotlivých firem (například model ukázkových farem a prémie za lepší postupy).

Co je potřeba v místech se slabší dostupností potravin?

V oblastech s horší dostupností potravin nestačí jen tržní řešení a je potřeba spolupráce obchodníků, obcí a státu (například podpora prostoru pro prodejnu nebo spolufinancování mzdy prodavačky).

Lokální původ suroviny nestačí, pokud klíčová část výroby nebo dokrmení probíhá v zahraničí a produkt se pak vrací zpět na domácí trh.

U candáta se v Česku produkuje potěr, který se vyváží k dokrmení do Dánska a následně se vrací zpět na český trh.

„To, co si kupujete a jíte v českých restauracích, je s největší pravděpodobností malý potěr, který v České republice vyrábíme ve velkém a jsme v tom velmi dobří, ale vyvážíme ho. Většinou je dochovaný a vykrmený v Dánsku, pak se přiveze zpátky a my si ho koupíme. To je typický příklad, který bychom chtěli změnit.“

Retail Summit 2024 Iniciativa České pole Jan Jindra, makro ČR

Návrat lokálních surovin do běžné nabídky vyžaduje spolupráci obchodu, producentů, oborových organizací a institucí, ne jen rozhodnutí zalistovat nový produkt.

Makro ČR na iniciativě České pole spolupracuje s Českým gastronomickým institutem, Ministerstvem zemědělství, oborovými organizacemi a Českou zemědělskou univerzitou; český křen se po programu dostal z exkluzivní nabídky makra i do dalších velkoobchodů a retailu.

„Společně se snažíme vyhledávat oblasti, kde produkce v minulosti existovala, dnes z nějakého důvodu není a zaslouží si intenzivní podporu z mnoha stran, abychom ji znovu přivedli k životu.“

Retail Summit 2024 Iniciativa České pole Jan Jindra, makro ČR

Návrat lokálních surovin do gastronomie vyžaduje spolupráci obchodu, farmářů, oborových organizací, akademické sféry a gastronomických partnerů nad konkrétními plodinami.

Makro v iniciativě České pole propojuje obchod, farmáře, oborové svazy, akademickou sféru a gastronomické partnery; začalo bramborami a rozšířilo se na český česnek, křen, zelí, okurky, kmín a šalotku.

„Nejdůležitější jsou pro nás dvě slova: společně a gastronomie. Naší hlavní zákaznickou skupinou je gastronomie, takže se snažíme o návrat českých plodin do gastronomie.“

Retail Summit 2025 E2: Inovace v potravinářství

Udržitelnější zemědělské projekty dávají odběratelům největší smysl, když posilují odolnost půdy a surovin vůči suchu, erozi a výkyvům počasí.

Plzeňský Prazdroj testuje regenerativní pěstování ječmene na třech farmách na ploše přes 200 hektarů a u chmele na čtyřech lokalitách asi na dvaceti chmelnicích.

„Důvod, proč do toho jdeme, je zvýšení schopnosti půdy zadržet vodu v krajině, odolnost vůči erozi, horku a suchu.“

Retail Summit 2024 Panelová diskuse: Zemědělství v centru pozornosti Ivan Tučník, Plzeňský Prazdroj

Potravinářské a nápojové firmy mohou snižovat riziko nedostatku klíčových surovin tím, že se posunou blíž k jejich pěstování nebo zpracování.

Česká jablka dnes pokrývají jen 30–40 % tuzemské spotřeby oproti až 100 % v 90. letech; Ugo proto koupilo 60hektarový jablečný sad v Libině, 60 kilometrů od krnovského závodu.

„Ještě v devadesátých letech jsme si vypěstovali až sto procent tuzemské spotřeby. Nyní, o 30 let později, jsme schopni pokrýt pouze 30 až 40 % české spotřeby.“

Retail Summit 2025 Od semínka k produktu Anna Schlindenbuch

V oblastech s horší dostupností potravin nestačí jen tržní řešení a je potřeba spolupráce obchodníků, obcí a státu.

Jako možné formy podpory byly uvedeny bezplatné prostory nebo spolufinancování mzdy prodavačky v Česku; na Slovensku podle Štefana Mačadyho žije více než 51 % obyvatel na venkově.

New Retail Summit 2024 Panelová diskuse: Nové obchodné formáty verzus klasické predajne, potravinové púšte a vstup nových hráčov Ladislav Ambrovič, MINIT Slovakia; Jakub Kacera, Wolt SVK; Martin Krajčovič, Slovenská aliancia moderného obchodu; Štefan Mačady, COOP Jednota Nové Zámky

Změny v zemědělských postupech se škálují až tehdy, když je odběratelé řeší dlouhodobě s větším okruhem dodavatelů, ne jako izolované projekty jednotlivých firem.

VAFO zdůrazňovalo potřebu větší spolupráce a funkčnějších odbytových družstev; závěr panelu pracoval s modelem „flagship farms“ a prémií za lepší zemědělské postupy.

„Největší změna je v tom, že bychom měli všichni začít mnohem víc spolupracovat. Myslet si, že jeden výrobce a dva statky dokážou změnit strukturu, bohužel není možné.“

Retail Summit 2024 Panelová diskuse: Zemědělství v centru pozornosti Milan Bartoš, VAFO Praha