Mějte hlavy otevřené, vyzývá finanční ředitel O2 Tomáš Kouřil

Inflace, která se utrhla ze řetězu

Ústředním tématem příspěvku Davida Marka, hlavního ekonoma společnosti Deloitte, byla inflace a její dopady. Úrokové sazby v posledních měsících rostou kvůli vysoké domácí poptávce a inflačnímu očekávání. Čím vyšší je inflační očekávání, o to vyšší musí být úrokové sazby. Naposledy tento stav nastal v 80. letech v USA. „Na dramatickou situaci je třeba dramatické odezvy, jinak budou náklady na snížení inflace podstatně vyšší. Je lepší být rázný krátkodobě, než zatížit ekonomiku v delším časovém horizontu,“ uvedl směrem k Bankovní radě ČNB.

Tomáš Ervín Dombrovský z LMC navázal daty z trhu práce. Vyšší mzda je hlavním motivátorem ke změně práce. Fluktuace zaměstnanců se po náhlém růstu v roce 2022 opět vrátila k obvyklým hodnotám, ochota měnit práci je nyní nicméně nejnižší za dobu průzkumu, pouze 8 % lidí aktivně hledá zaměstnání. I spokojení lidé nicméně mění práci: „Důvody jsou lepší finanční ohodnocení a náplň práce. Rozhodují se také podle stability práce, od které očekávají jistotu.“ Další významná témata, na která by se zaměstnavatelé měli zaměřit, jsou šikana v práci, která postihuje zejména lidi s nižšími příjmy, a velký potenciál rekvalifikace stárnoucí populace.

Budoucnost v zelených projektech

Současnému stavu na poli energetiky se věnoval Jan Fousek z Asociace pro akumulaci energie. Ten upozornil na hrozbu žalob Evropské komise proti České republice z důvodu překročení transpozičních termínů evropské legislativy již o jeden až dva roky. „Aktualizaci české energetické legislativy nelze déle oddalovat“, apeloval. V rámci snížení energetické závislosti na Rusku cestou využití obnovitelných zdrojů energie upozornil na nové technologie a možnosti sdílení a ukládání energie v rámci energetických komunit, např. umístění solárních panelů na bytových domech nebo v rámci obce.

Udržitelným financování navázali Eva Bučová a Radim Ćmiel z ING Bank Czech Republic. Banky mohou firmy podpořit v rámci zelených projektů, které jsou v souladu s taxonomií EU, a dále také v rámci transformačního financování. Těmi banky motivují firmy, aby zlepšovaly svůj profil udržitelnosti pro zlepšení ESG ratingu. „ESG rating bude stále více důležitý pro hodnocení v rámci výběrových řízení, kterých se budete v západní Evropě účastnit. Čím víc se bude firma zlepšovat, tím nižší marži bude mít,“ uvedla Eva Bučová.

Příklady konkrétních zelených projektů navázal Martin Kozák z Kaufland. Zaměřil se zejména na oblast energetických úspor a vyčíslení jejích návratnosti. V rámci CSR projektů podporuje Kaufland i ty projekty, které sice nemají bezprostřední finanční efekt, ale je možné využít jejích potenciál z pohledu marketingu. Příkladem je vybavení všech prodejen defibrilátory, které doposud zachránily šest životů. „Dobrou komunikací těchto aktivit zlepšíme image firmy a můžeme získat nové zákazníky.“

První část konference uzavřel moderátor kongresu Daniel Stach rozhovorem s Davidem Venclem, rekordmanem v plavání pod vodou a freediverem. Ten přiblížil, jak ledová voda a trénink koncentrace mohou pomoci při překonávání stresových situací. „Ledová voda pomáhá lidem zklidnit se, protože snižuje tepovou frekvenci.“

Hledání efektivity

Následující blok konference se zaměřil na digitální nástroje pro finance a kyberbezpečnost.  Kateřina Dudková ze společnosti Deloitte představila společně se zástupci Slovarm Martinem Jelínkem a Martinem Stöhrem projekt implementace ERP v cloudu. „Potřebovali jsme řešení, na které bude možné se napojit odkudkoli a kdykoli, a které bude především intuitivní pro zaměstnance,“ objasnil motivátory výměny ERP Martin Stöhr. Kateřina Dudková zdůraznila, že je důležité uchopit výměnu ERP jako příležitost pro byznys transformaci celé společnosti.

Rizikům v oblasti kyberbezpečnosti se věnoval Radek Šichtanc z O2. „Email je stále jedním z nejpopulárnějších způsobů, kterým hackeři distribuují malware jejich potenciálním obětím, může za 91 % všech kybernetických útoků,“ uvedl. Dopady takového útoku na firmu se snadno vyšplhají k milionům a souvisí vedle výpalného i s řízením krizového týmu, forenzním šetřením nebo práci na obnově dat. Hackerský útok může přinést i personální změny v managementu a pokles ceny akcií firmy. Doporučení Radka Šichtance je proto věnovat do prevence rizik alespoň 10 % z výdajů firmy.

O nástrojích reportingu, mimo jiné i ESG, mluvil Vladislav Hanák ze Sophia Solutions. Představil nástroj, který zásadně řeší čas a energii lidí, kteří reporty zpracovávají. „Tím, že systém pracuje s jednotnou bází, zaručuje čerstvost, správnost a úplnost všech dat, které v reportech jsou,“ zdůraznil jednu z největších výhod produktu.

„Před několika lety jsme se rozhodli, že půjdeme do prodeje koncovým zákazníkům.  Začali jsme s excelem, ale strávili jsme příliš času na tom, abychom data vůbec zpracovali a nedokázali jsme být správnou podporou byznysu. Chtěli jsme mít jedno místo pravdy,“ sdílel svou motivaci ke změně Milan Duba z MND.  Řešení našli ve spolupráci se společností BizzTreat, kterou na podiu zastupoval Patrik Samko. První výsledky přišly už po osmi týdnech.

Stavebnictví prochází zatěžkávací zkouškou

V odpolední části programu se v rámci panelové diskuse sešli finanční ředitelka a ředitelé zastupující různá odvětví. Zdražování vstupů a výpadky v dodavatelském řetězci postihují zásadně stavební sektor. Patovou situaci, ve které se často nachází v důsledku zdražování cen materiálů, popsala Martina Vítková z NWT: „V současné době počítáme, jestli se nám vyplatí projekt dodělat nebo ho ukončit a zaplatit penále. Zároveň nás firmy oslovují, abychom dodělali projekty po někom jiném.“ Obecně se podle Martiny Vítkové pozastavily veškeré investice s výjimkou energetického sektoru, kde firma zaznamenává velkou poptávku po fotovoltaice.

„Čím víc na Západ, tím menší je pochopení pro zdražování produktů, inflace tam není tak vysoká a suroviny pocházejí z jiných zdrojů“, doplnil Luděk Látal z egoé kovo. Zároveň se obává toho, co přinese rok 2023 pro velké infrastrukturní projekty: „Firmy můžou zažít příští rok velký pád, pokud nebude dostatečný tlak malých a středních firem na to, aby byl v dopravní infrastruktuře systém valorizačních i jiných doložek uplatněný i vůči nim, nejen vůči velkým firmám.“

E-commerce klesá, potravinářství jde nahoru

V oblasti potravinářského průmyslu zákazník doposud nešetří. Naopak Orkla podle Josefa Šubera zaznamenává velký nárůst, který vyvolává vysoké nároky na výrobu.  V tomto ohledu firmě pomohlo zaměstnání lidí, kteří utekli před válkou na Ukrajině. Plánovanou automatizaci výroby s ohledem na zvýšení cen potřebných technologií firma odložila: „Finančně to nyní nedává smysl. Plně automatizované továrny máme v Norsku, kde jsou náklady na práci dělníků mnohem vyšší.“

Také Rossmann zaznamenává nárůst: „Rosteme rychleji než trh. Před časem jsme nastartovali investice do interiéru obchodů. Vyplatila se i intenzivnější spolupráce mezi všemi odděleními,“ přiblížil Karol Jakubek. V rámci budoucího vývoje se obává zejména dopadů zvyšujících se cen energií na koncového zákazníka.

E-commerce naopak zaznamenává pokles už delší dobu, jak uvedl Jakub Krejčíř: „Vidíme, že zákazníci od loňské října šetří. Rok 2022 a 2023 bude o zefektivnění procesů a o tom, jak dělat stejné věci profitabilněji.“ To kvitovali i Tomáš Kouřil z O2, který cítí, že se dodavatelé můžou začít dostávat do finančních těžkostí. Řešením může být faktoring. Kolegyně a kolegy v publiku vyzval: „Mějte hlavy otevřené, jedině tak je možné řešit problémy, se kterými jsme se nikdy dříve nesetkali.“ Společnost O2 například aktuálně řeší, jak se v byznys modelu přiblížit předplaceným platformám jako je Netflix.

Kongres přinesla společnost Blue Events ve spolupráci s odborným garantem Deloitte a za podpory partnerů, v čele s O2.

Kontakt:

Tereza Ordóñez

tereza.ordonez@blueevents.eu

Líbí se Vám článek?

Sdílejte jej