CFO Congress 2020 se konal opět naživo, ukázal dopady nové reality na fungování firem

Úvodní slovo konference patřilo tradičně Davidu Markovi, hlavnímu ekonomovi společnosti Deloitte. Z důvodu velké míry nejistoty, v podobě hrozby druhé vlny onemocnění a souvisejících vládních opatřeních, se ekonom vyhnul ekonomické prognóze na příští rok. Zaměřil se na analýzu dopadu covidové krize na uplynulé měsíce a aktuální situaci ekonomiky. Reálný růst HDP se pohybuje na -8 % (propad oproti loňským 2 %). Pracuje přitom se středním scénářem, v pesimistické variantě bylo odhadováno -18 %. Výraznější výkyvy v kurzu koruny nebyly zaznamenány a David Marek je ani nepředpokládá. Fiskální podporu ze strany vlády do konce roku 2020 vítá. „V letošním roce, čím větší podpora bude, tím lépe, pomůže to přežít větší části firem,“ říká Marek, a dodává, že je potřeba myslet na zadní vrátka: „Připravme se na to, jak se vrátit na stabilní dráhu veřejných financí.“ Strukturu fiskálního impulzu zatím vnímá jako nahodilou. Mírnému výhledu do budoucna se David Marek v souvislosti s otázkou moderátora, Daniela Stacha, nevyhnul: „Pokud by situace byla z epidemiologického hlediska stabilizovaná, mohli bychom být na přelomu roku v podobné kondici jako před rokem.“

Kde se vyplatí investovat

Finanční ředitelka holandského pivovaru Grolsch, Petra Maričová, navázala ve své prezentaci zkušeností ze sektoru, který byl krizí silně zasažen. Firmě se osvědčilo nezastavit investice do značky. „Síla značky nám pomohla. Měli jsme v Holandsku největší podíl na televizní reklamě v pandemickém období – a vyplatil ose to,“ říká Maričová. Základní pilíře, které pomohou firmám přečkat náročné období krize, jsou podle ní flexibilita, funkční technologie a schopnost používat je. Tématu efektivního využití technologické kapacity firem se dotkla také Lenka Neuvirtová, ředitelka oddělení auditu společnosti Deloitte. Nabádala k tomu, aby firmy před pořízením nového ERP systému nejprve zhodnotily možnosti toho stávajícího. „Často jsem viděla, že zaměstnanci z financí mají dobré systémy, ale nepoužívají je tak, jak by mohli,“ dodala. Spolu se svým kolegou, manažerem Štěpánem Vladykou, vyvraceli na CFO Congressu zažité mýty spojené s technologiemi pro finance. Upozornili například na obavu z bezpečnosti s využíváním cloudu. V tomto případě se podle Štěpána Vladyky, podobně jako u bank, jedná o obchod s důvěrou. Na závěr dodal: „Technologie vám můžou pomoci něčeho dosáhnout, dovednost pracovat s nimi musíte stále budovat, abyste byli schopni správně zvolit aplikaci, kterou nejvíce potřebujete.“

Navzdory masivnímu zavádění technologií do pracovních procesů se finanční ředitel Microsoftu Martin Štefík s lidmi z firmy neloučí. Náplň zaměstnanců se mění tak, aby měla vyšší přidanou hodnotu. „Měnili jsme strukturu zaměstnanců, výrazně se měnili jejich kompetence a role,“ říká. Sám spolupracuje na dálku s mezinárodním týmem napříč kontinenty - s nikým z nich se ještě nesetkal osobně. Silná technologická základna v kombinaci s prostředím důvěry mu umožňuje, aby jejich společná práce byla produktivní.

Většina lidí bude pracovat z domova

V období covidové krize prošly technologie ve firmách zkouškou spojenou s prací zaměstnanců z domova. Technologický ředitel společnosti Cisco, Pavel Křižanovský, předpokládá, že i po odlehnutí krize budou lidé ze dvou třetin pracovat z domova a jednu třetinu stráví v kanceláři. Na konferenci představil technologické nástroje, které mění povahu setkávání spolupracovníků. Utužovat kolektiv setkáváním i v mimopracovních záležitostech na dálku možné je, vyžaduje to ale myšlenkový přerod a podporu technologických nástrojů. Jedním z jeho doporučení pro adaptaci na novou pracovní realitu bylo vytvořit hybridní prostředí, které sloučí virtuální a fyzický svět.

Stanislav Pavlín, investor a poradce s mnohaletou zkušeností s vedením globálního nákupu technologií ve Vodafone, ve svém příspěvku upozornil na informační nevýhodu nakupujících firem, které nemohou znát dopodrobna licenční podmínky softwarů. „Rozumět licenčním podmínkám a nastavit je správně pro váš byznys je klíčové, protože je budete používat roky,“ uvedl. Potenciální úsporu při správném nastavení odhaduje až na desítky procent nákladu na software, pokud se firma tomuto tématu doposud nevěnovala.  Při kontinuální správě, kdy je licence pod kontrolou, pak šest procent ročně.

Protiváhu v podobě odklonu od technologií a cestu k dialogu samého se sebou, nejen v době krize, nabídl kouč Marian Jelínek. Ten identifikuje blahobyt jako původce stále se rozšiřující zóny komfortu lidí, která oslabuje jejich odolnost (residence). Podle Jelínka je klíčové cíleně budovat stresovou homeostázu: „Zóna pohody se nám tak roztáhla, že jí stačí lehce narušit, a okamžitě jsme ve stresu.“

Finanční ředitel musí rozumět byznysu

Panelová diskuse finančních ředitelů se zaměřila především na nové pracovní podmínky během karantény a podporu zaměstnanců v tomto náročném období. Pozitivní zkušenost vyzdvihl Radim Filák, jednatel společnosti ELT Management Company pro ČR a SR. Představovali ji zaměstnanci a jejich loajalita vůči firmě. To kvitoval i Vít Vážan, CEO Českých radiokomunikací, který pro zaměstnance tvořil v době karantény pravidelná interní videa. Luboš Zítka, finanční ředitel Citi pro pro ČR a SR, upozornil na péči o zaměstnance v náročné době: „Musíte hlídat nejslabší článek řetězu a nepředpokládat, že všichni se na změnu přeorientují hned.“ Podle zkušenosti Pavla Cesneka, CEO společnosti Žďas, bylo zásadní jasně komunikovat, za jakých podmínek budou lidé pracovat. Strojírenská firma s 1900 zaměstnanci svou výrobu během karantény nezastavila. Přistoupila nicméně přechodně k výrobě s nižší marží. Pavla Munzarová, Vice President of Finance za Mews Systems, uvedla jako jeden z osvědčených nových mechanismů, adaptovaných za karantény a přetrvávajících doposud, krátké dopolední videohovory vedení pro rozdělení hlavní agendy pro daný den. Stejná praxe se podle Víta Vážana ukázala jako efektivní i v Českých radiokomunikacích. Panelisté se shodli na tom, že i do budoucna je možné předpokládat další náročná období a pozice CFO ve firmě by se měla přesouvat od striktně finanční agendy více do byznysu.

Jak dnes nenakupovat jen podle ceny

V rámci odpoledního programu si účastníci konference mohli vybrat mezi networkingem nebo odbornou sekcí zaměřenou na nákup: Procurement Forem.  Na technologickou linku z dopolední části konference navazovaly úvodní příspěvky této sekce. Svou spolupráci popsali dva kolegové z Fortuna Entertainment Group, šéfka nákupu Štěpánka Hanáková a CIO Tomáš Müller. „IT na jednu stranu požaduje nejmodernější technologie, procurement tlačí na cenu, bez moderované diskuse je to nikdy nekončící tenze,“ uvedla Hanáková. V situaci, kdy IT dodává technologicky náročné projekty a musí komunikovat s dodavatelem, je podle Müllera rozhodující správné nastavení rámce komunikace s velmi rychlým zapojením procurementu. CIO dále mluvil o překonání prvotního zděšení ze složitosti zadání, které se jim ve firmě podařilo odbourat vyškolením kontaktních osob v IT, které jsou schopny komunikovat byznysově. Příspěvkem o strategickém nákupu technologií a inovativním přístupu v procurementu navázal Stanislav Pavlín.

Tomáš Veit, Group Head of Procurement společnosti Asahi Breweries Europe, ve své prezentaci představil, jak se mění role nákupu a to, mimo jiné, i v kulisách koronavirové krize. Tomáš Veit vidí smysl práce nákupního oddělení v podpoře byznysu. Jako hlavní překážku pro překonání krize identifikoval nastavení lidí, ty by měla firma vést k rozšiřování kompetencí.

Závěrečná panelová diskuse se zaměřila na nákup marketingových služeb. Vedl ji Marek Hlavica, ředitel Asociace komunikačních agentur, který také vytvořil devět zlatých pravidel pro nákup marketingových a reklamních služeb. V publiku i na jevišti silně rezonovala otázka, jak často tyto služby tendrovat. Následovala diskuse s účastníky o nezbytnosti sledování KPIs z pohledu procurementu na jednu stranu, a snahy budovat značku společně s dlouhodobými partnery na straně marketingu. „Nevýhodou je, že váhu řešení, které nabízí agentura, není možné poměřit v okamžiku tendru, ale až po využití služeb agentury,“ upozornil Hlavica.

Konferenci přinesla společnost Blue Events ve spolupráci s odborným garantem Deloitte a řadou dalších partnerů. Stejně jak na všech dalších letošních akcích měli účastníci k dispozici příjemný a zároveň bezpečný prostor pro setkání. Blue Events volí sály s velkou kapacitou, jako Česká národní banka, kde účastníkům poskytne dostatečný osobní prostor. Pro každého jsou k dispozici lahvičku dezinfekci na ruce i náhradní roušku. Jídlo si lidé mohou pohodlně sníst i na svých místech v sále. Organizátoři se řídí NOCOVID pravidly vydanými Českou eventovou asociací.

Líbí se Vám článek?

Sdílejte jej