Novinky

Co je třeba udělat, aby byla města více přátelská

Konference Přátelské město 2018 přivítala v polovině září na 160 účastníků z řad zástupců městské samosprávy, politiků, investorů a podnikatelů. Debatovali nad aktuálními problémy spojenými s rozvojem měst a s často protichůdnými zájmy jednotlivých stran. Na symbolickém místě, v hotelu Jalta na Václavském náměstí, se řešila budoucnost nejen tohoto historicky významného centra, ale i dalších fenoménů, s nimiž se potýkají ostatní tuzemská města.

Od názvu konference se odvíjelo také téma výzkumu, který pro organizátora akce, společnost Blue Events, provedli výzkumníci z Kantar Millward Brown. Zabýval se tím, jak Češi vnímají Prahu a co si vlastně představují pod spojením „přátelské město“. Ukázal, že metropole má v tomto směru co dohánět. Za přátelské považuje hlavní město jen 36 % dotázaných.

Praha je podle většiny kulturní, živé, ale uspěchané město, alespoň tak ji vnímá 63 resp. 54 a 57 % dotázaných. Zajímavé je srovnání pohledu obyvatel metropole a návštěvníků. Zatímco místní souhlasí, že Praha je městem pohodlným pro život (58 %) s dobře vyřešenou dopravou (51 %), z návštěvníků už má tento názor pouze 31 resp. 29 % respondentů.

Češi obecně Praze vytýkají její životní tempo, za pohodové ho považuje jen 15 % z nich, stejně tak ji nevidí jako luxusní (19 %) nebo plnou zeleně (20 %). „Překvapilo nás, že více přátelská přijde Praha starším ročníkům. Ve věku od 50 do 65 let ji tak vnímá 43 procent lidí, ale v kategorii 16 až 34 let je to jen 32 procent,“ uvedl Luboš Rezler, Managing Director, Kantar Millward Brown. Pod přátelskostí si nejvíce lidí (49 %) představuje to, že se lidé ve městě k sobě chovají hezky. S velkým odstupem následuje přívětivost k turistům (16 %), bezpečnost (14 %) a široká nabídka zábavy a kulturního vyžití (11 %).


Konkrétně v Praze by pro větší přátelskost lidé uvítali kromě lepších vztahů (22 %) také více zeleně (14 %) a větší bezpečnost (13 %). Úsměvně působí zjištění, že stejný počet respondentů (5 %) by si přál více laviček a zároveň méně bezdomovců. Od centra města lidé nejvíce očekávají pocit bezpečí (85 %), dobrou dopravní dostupnost (85 %), dostatek zeleně a čistotu (84 %), opravené památky (82 %) a pěší zóny (81 %). Naopak nejméně lidé touží po větší nabídce obchodních center (50 %) a moderní architektuře (29 %).

Rovnocenní partneři

Jako zástupce investorů promluvil Miroslav Linhart, Partner v Real Estate Advisory Deloitte ČR. Ačkoliv je ČR na 30. místě v žebříčku Ease of Doing Business 2018, což je v globálním měřítku úspěch, pokud jde o vyřizování stavebního povolení, obsadila ve výzkumu věnovaném této problematice až 127. příčku. „Například průměrná délka připravovaných rezidenčních developerských projektů je v Praze 5,2 let,“ řekl Linhart a dodal, že v ideálním případě by město mělo vnímat investora jako partnera, který má klíčový podíl na oživování města s respektem k místním specifikům.

Konkrétní příklad prezentovala Nadine Gilles, Managing Direstor společnosti Julius Meinl Prime Homes, která aktuálně rekonstruuje a rozšiřuje budovu bývalého Grand hotelu Evropa na Václavském náměstí. V roce 2020 se plánuje jeho otevření pod značkou W Hotels skupiny Starwood, dceřiné firmy hotelové sítě Mariott. Protože původní budova je památkově chráněna, bude zachována včetně interiérů, které projdou zrestaurováním. Součástí hotelu bude také nová vnitřní budova, na jejíž střeše bude i bazén. „Jde o náročný projekt nejen kvůli památkové ochraně, ale také kvůli poloze v centru, která představuje velkou výzvu pro logistiku,“ uvedla Gilles. Podle ní však skupina Starwood vyniká respektem k místnímu geniu loci a jejím cílem není, aby všechny její hotely byly stejné.

Koňský trh budoucnosti

Velmi často se během dne skloňovalo Václavské náměstí se všemi jeho výzvami v čele s potřebou udělat z něho přívětivější místo. „Centrum města nesmí být monokultura, ale z Václaváku se to stalo a připadá mi teď jak napadený kůrovcem,“ zmínil Ondřej Ševců z Národního památkového ústavu ve své přednášce o historické roli náměstí. Současná situace však charakterizuje širší fenomén uchopení centra města jako veřejného prostoru vstřícného k různým komunitám a generacím nejen v rámci Prahy. „Řešení pro univerzálního člověka neexistuje. Vrství se tu různé role a střetává se symbolický a historický význam v dlouhodobé perspektivě s každodenní potřebou funkčnosti,“ shrnul výstižně problematiku Luděk Sýkora z Centra pro výzkum měst a regionů Univerzity Karlovy.

To, jak je těžké vyhovět stejnou měrou všem, dobře ilustrovalo srovnání instagramové reportáže o Václavském náměstí očima osmnáctiletých, kteří sice berou na vědomí pestrost, ale jako přátelské je příliš nevnímají, a seniorů, kteří by slovy zakladatele organizace Život90 Jana Lormana uvítali větší bezpečnost, ale pozitivně hodnotí jeho historický význam a kulturní hodnotu a jsou zvyklí v centru bydlet. Nejde přitom jen o střet generací, ale i obyvatel a turistů. „Jsme na rozcestí, jestli se stát jen skanzenem, nebo být víc jako Berlín či New York. Je špatné nechat ve městech vznikat enklávy, kam místní nechodí, protože jsou tam jen atrakce pro turisty. Potřeby by se měly potkávat a kombinovat,“ zaznělo v přednášce marketéra Tomáše Jindříška z agentury Dark Side.

Jde to! aneb s Prahou už nesoupeříme

Pozitivní příklady nejen práce s veřejným prostorem v centru, ale i propojování komunit ukázala vedoucí kanceláře marketingu a zahraničních vztahů z Magistrátu města Brna, Barbora Podhrázská. Město udělalo za poslední čtyři roky velký skok a podle Podhrázské je to především dílem šťastného souběhu okolností, kdy vzniká spousta impulsů „zdola“ a potkávají se s politiky, kteří jsou otevření a nápadům nebrání. Jako jedno z mála měst (či v případě Prahy městských částí) má Brno tzv. participativní rozpočet a vše je transparentní a přístupné on-line. Občané jsou také zapojení do plánování strategie města v projektu Brno 2050, své názory a vize mohli vyjádřit například pomocí Pocitové mapy, kde označovali, které části měst se jim líbí a které je potřeba vylepšit a oživit.

Poměrně revoluční je také zveřejnění veškerých dostupných dat, kterými město disponuje, na datovém portále Data.Brno, který se stal nejnavštěvovanější stránkou na webu města. Kromě toho, že v rámci UNESCO je Brno městem hudby, ustavilo také Brněnský kulturní parlament, kde spolu diskutují zástupci zřizované kulturní scény s nezávislými umělci a spoluutvářejí novou kulturní strategii. „Jsme opatrní pozorovatelé dění v komunitách a teprve následně vytahujeme jednotlivé příběhy za účelem marketingové komunikace,“ vysvětlila Podhrázská. Město také dostalo v roce 2016 cenu časopisu FDI Magazine za nejlepší práci s expaty. Integraci cizinců zajišťuje Brno Expat Centre a naplňuje i tímto způsobem vizi přátelského města.

Brnu se daří propojovat více stran za účelem rozvoje, což je také princip mezinárodní platformy City Possible, kterou vybudovala společnost Mastercard a již představil její Smart City Project Leader Martin Dolejš. Jedná se o iniciativu propojující města po celém světě, jakousi sociální síť, kde mohou sdílet vlastní příklady udržitelného rozvoje. „Cílem je, aby města začala na adekvátní partnerské úrovni spolupracovat se soukromým sektorem, ovšem se zapojením v rámci celého městského ekosystému. Problémem soukromých společností je, že se často zaměřují jen na jednotlivé specifické problémy,“ komentoval misi nové platformy Dolejš. Podle něj také chybí jasnější vize a strategie pro digitální transformaci mnoha procesů ve správě a řízení měst. Na domácí půdě se v tomto ohledu Mastercard hojně angažuje s integrací funkcí jako užívání MHD či dalších služeb do platebních karet. V Plzni lze kartou platit v MHD, v Praze může fungovat přímo jako jízdenka.

Dotujme lidi, ne auta

Doprava obecně byla dalším hojně diskutovaným tématem dne. Prahu čeká v následujících letech nárůst obyvatel, což povede také k vyšší poptávce po dopravní obslužnosti. Tramvaje mají výhodu ve velké přepravní kapacitě a otázka, zda se mají vrátit na Václavské náměstí, kde jezdily do r. 1980, opět visí ve vzduchu. Inspirací mohou být další metropole jako Budapešť či Oslo, kde tramvajové koleje respektují pohyb chodců po volném prostranství a splývají s okolím. „Změna územního plánu neurčuje, kde by měla nebo zda vůbec musí být tramvajová trať. To se odvíjí od celospolečenské shody. Jako prioritu však vidíme ujasnit si, kudy by trať měla vést a jak by měla vypadat. A až toto bude jasné, můžeme se začít závazně bavit o tom, zda vůbec tramvaje na Václavák vracet,“ řekl Lukáš Tittl, specialista pro koncepci dopravy z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Tramvajový provoz podle něj přináší do města více života.

Rozšíření tramvajové infrastruktury neznamená „buď, anebo“ v neprospěch aut. Ale situaci s osobní dopravou je třeba řešit. Petr Bednár z ateliéru Jakub Cigler Architekti poukázal na fakt, že neustálé navyšování kapacity nic neřeší, protože doprava se neustále zhušťuje. „Při dnešních cenách pozemků je leckdy parkovací místo hodnotnější než auto, které na něm stojí,“ podotkl ironicky Bednár. Cena za parkování je podle něj jedním z klíčových faktorů v řešení problému, protože poptávka ve skutečnosti není po parkování, ale po parkování zadarmo. Levné parkování totiž dotuje automobilovou dopravu na úkor všeho ostatního a promítá se do ceny služeb a zboží, degradace prostředí i dražšího bydlení. „Místo v modré zóně stojí tolik, co dva rohlíky denně, také proto jich je chronický nedostatek. Východiskem k lepšímu parkování jsou tudíž tržní ceny, v nejnižší úrovni ideálně takové, aby například v centru garantovaly alespoň deset procent volných míst,“ dodal Bednár. Výnosy z parkování by se podle něj také měly investovat zpět do bezprostředního okolí, aby se cenou dotovali lidé, nikoliv auta.

Programem konference, kterou v pražském hotelu Jalta navštívilo přes 160 účastníků, provázel Jan Adámek, předseda Sdružení Nového Města pražského. Sdružení také konferenci Přátelské město 2018 společně s Blue Events a s podporou hlavního města Prahy a Prague City Tourism spolupořádalo. Záštitu nad akcí převzala primátorka hl. m. Prahy a partnersky ji podpořily zejména společnosti Deloitte, Mastercard a Kantar.


Kontakt:
Tomáš Krásný, Managing Partner, Blue Events
tomas.krasny@blueevents.eu

Další novinky

U nás to žije. Přečtěte si další horké novinky ze světa Blue Events.

Města19. 07. 2018

Přátelské město 2018: Setkání všech, kterým leží na srdci rozvoj měst

12. září 2018 se v hotelu Jalta na pražském Václavském náměstí sejde svým profesním složením pestrá skupina lidí, reprezentujících různé instituce...

Města03. 01. 2018

Praha světová 2017

Videozáznam shrnutí klíčových závěrů Prahy světové 2017

Města24. 11. 2017

Praha světová 2017 v metropolitní televizi PRAHATV

Odborníci budou mluvit o budoucnosti města