Novinky

CFO Congress 2018: Finanční ředitelé musejí hledat nové lidi a rozvíjet talenty

Dobře namíchané menu složené z diskuze, sdílení praktických zkušeností a informací o ekonomických, právních a technologických trendech si vychutnali účastníci konference CFO Congress 2018. Tradiční celodenní setkání se konalo již posedmé, opět v prostorách Národní banky, připravila jej společnost Blue Events za podpory řady partnerů v čele s odborným garantem Deloitte.

Chybí nám kvalitní pracovní síla, a to zejména v IT. Na tom se shodli finanční ředitelé firem z různých odvětví od bank přes energetiku až po potravinářství. „Před našimi závody v severních Čechách stojí němečtí náboráři a nabízí až o 50 procent vyšší mzdu,“ uvedla v panelové diskuzi Dagmar Černá, finanční ředitelka společnosti DS Smith Packaging Czech. „Nemůžeme sehnat plynaře k údržbě sítě. Dříve se hlásilo ročně 60 absolventů, dnes jsou to zhruba tři. Automatizace v našem případě tyto síly nenahradí,“ dodal Thomas Merker, CFO společnosti Innogy. „Nezaměstnanost stále klesá, nyní je na nejnižší úrovni v Evropě. Kdo práci chce, snadno si jí najde, máme více volných míst než lidí, co hledají práci,“ upřesnil David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. Prognózy hospodářského růstu se sice již zpomalují, stále ale odhadují letošní růst HDP na 2,5 procent. Zároveň rostou mzdy a to má negativní dopad na ziskové marže a konkurenceschopnost.

Nenechávejte to na HR oddělení

Aby firma získala ty správné zaměstnance, musí se dnes i CFO sám zapojit do jejich shánění. „Nabíráme studenty na částečný úvazek, většinou jich z deseti zůstanou ve firmě dva,“ uvedl Tomáš Jelínek, Executive Director, Raiffeisenbank. Radí kolegům z financí, aby nespoléhali ve všem na oddělení HR, ale do shánění chybějících talentů se angažovali sami. „Ani nemusíte chodit po školách. Nám třeba stačí, když požádáme studenty, co už ve firmě máme, aby přivedli kamarády. Snažíme se jim přitom ukázat pestrost práce v bance,“ poukázal Jelínek s tím, že i práce v účetnictví může být lákadlem, ale v tomto případě spíše pro maminky po mateřské, jimž banka poskytuje firemní školku.

Obdobný přístup razí v České televizi, která sice platově nemůže konkurovat komerčním subjektům, hledá ale jiné výhody, jako je třeba volnost a šíře pracovních činností, které si uchazeč může vyzkoušet, pro začátek klidně jen během roční stáže. „Oddělení HR u nás spadá pod finance, zkoušíme jej nyní řídit jinak, aby více odpovídalo cílům společnosti. Lidé stále nevědí, že u nás se uplatní jak dělník, tak programátor,“ upozornil CFO České televize David Břinčil.

Inteligence je emoční, kapitál je intelektuální

„Manažer je odpovědný za to, aby se udělalo to, co se udělat má, ale také se má starat o rozvoj lidí a osobní komunikaci s nimi. Když řešíme první, zapomínáme na to druhé… málokdy si na to nejdeme čas,“ uvedla Anna Berdychová, Regional Finance Director pro celkem 17 zemí v pěti regionech v SAS Institute ČR. Emoční inteligence je podle ní pro úspěch na pracovišti dvakrát důležitější než bystré myšlení. A má recept, jak ji zlepšit. „Vybavte si nějakou osobu z dětství, kterou jste měli rádi a obdivovali ji – vyjma vašich rodičů – a u ní si můžete být jistí, že měla perfektní emoční inteligenci. Vzpomeňte si, jak s vámi jednala narovinu a zajímala se o váš názor. Poraďte se s ní v duchu, jak by personální otázky ve firmě řešila ona,“ radí Berdychová. V praxi to třeba znamená dopřát kolegům z blízkého východu klidný Ramadán a nechtít po nich dokončit finanční závěrku.



Robert Janča, předseda Intellectual Capital Investment Association, si dokonce myslí, že vedle CFO by měl ve firmách působit CKO, neboli Chief Knowledge Officer. „Finanční kapitál je výsledek minulých obchodních činností. Intelektuální kapitál přitom určuje budoucí hodnotu firmy a též finanční výsledky. Jsou to kořeny, finance jsou pak plody,“ uvedl Janča s tím, že finanční ředitel by měl rozumět také značce, protože ta může tvořit až 50 % hodnoty firmy. „Podívejte se, na čem je postaven úspěch Tesly. Nejsou to finanční výsledky, ani počet prodaných aut, ale to, jaký má potenciál změnit trh,“ popsal Janča. Intelektuální kapitál je přitom právě to, co osloví tvořivé lidi a přivede talenty do firem. „Některé lidi už nezaplatíte, ale když jim dáte příležitost a budou mít podíl na tom, co vytvářejí, půjdou za vámi,“ doporučuje Janča, který se sám zabývá investování intelektuálního kapitálu svého a svých kolegů do českých firem.

Jak bojovat s neochotou firem ke změně.

„Chybí nám marketéři, co umí vystihnout náladu spotřebitelů,“ postěžoval si v diskuzi Josef Šuber, CFO Orkla Foods, pod kterou spadá i Vitana. Výzvu pro velké potravinářské společnosti podle něj představují mladé inovativní společnosti, které určují růst kategorií. Uvažuje přitom, jak nalákat a udržet si mladé lidi, co vymýšlejí nová řešení. Ukazuje se zároveň, že založení „inovačního oddělení“ nemusí být vhodným řešením a některé společnosti je nyní opět ruší. Pokud takto vyčleníte samostatnou jednotku, dost možná nad ní brzy ztratíte kontrolu. „Inovace by měla být součástí stávajících oddělení. Lidé by měli s novými nápady přicházet sami napříč firmou. U nás máme už deset let oddělení Nová média, jeho činnost je ale dnes těžké začlenit do zbytku organizace,“ dodává k tématu David Břinčil z České televize.

Aby se větší a do jisté míry nutně zkostnatělé společnosti pohnuly ke změně, mnohdy jim nezbývá než založit vlastní obdobu start-upu, ale se silným zázemím hned od počátku. Nikoliv jen oddělení ve firmě, ale samostatnou právnickou entitu. V takovém nastavení se lépe sledují finanční toky a lépe se plánuje. Tuto zkušenost mají nyní v Lidlu s projektem Naše stravenka. Noví kolegové se navíc identifikují s novou značkou víc, než se samotným Lidlem. „Lidé se nás stále ptali, proč neberete stravenky. Považovali jsme je dříve za nákladné řešení, v době přetlaku na trhu práce jsme se jimi ale začali zabývat, abychom poskytli nový benefit našim zaměstnanců,“ popsal ve svém příspěvku Vít Pravda, CFO společnosti Lidl. Jelikož se tento nejmladší řetězec na českém trhu nedohodl na podmínkách se stávajícími poskytovateli stravenek, rozhodl se tuto oblast vyřešit sám. Viděli přitom, že současná hodnota trhu stravenek 18 mld. Kč má potenciál růst, platí s nimi jen třetina českých zaměstnanců. Zároveň 40 % stravenek v Česku končí v retailu a „obědy v krabičce“ na pracovištích stále převažují. Předpoklad se nyní potvrzuje, po prvním roce má Naše stravenka přes dva tisíce firemních zákazníků, zapojeno je také téměř pět tisíc restaurací. Nové stravenky od Lidlu a Kauflandu si kupují firmy, které dosud tento benefit neužívaly. Slyší přitom na nový model spolupráce bez poplatků pro zaměstnavatele a s minimální provizí pro restaurace. „Nejtěžší pro nás bylo přesvědčit o projektu vedení mateřské společnosti,“ svěřil publiku Pravda. Start-up podle něj musí být jiný. Začínající společnost s deseti zaměstnanci má fungovat jednoduše a moderně, včetně on-line smluv a objednávek a automaticky generovaných faktur.

Excel, který nezměníte

Další inovací, která by měla zajímat finanční ředitele, je bezesporu blockchain. Technologie garantující bezpečnost a unikátnost on-line transakcí existuje již deset let. „V Německu a Izraeli se blockchainem již aktivně zabýváme,“ komentoval CFO Innogy Thomas Merker. V Čechách je nyní spíše zaneprázdněn nařízením GDPR, na jehož aplikaci pracují v Innogy desítky lidí, aby celý proces do konce tohoto roku dotáhli. Také mateřská společnosti české Raiffeisenbank se blockchainem zabývá, i české vedení má zájem tyto zkušenosti v dohledné době lokalizovat. Podle Petra Beneše ze společnosti 6D je boom blockchainu teprve před námi a zdaleka nemusí jít jen o kryptoměny. „Blockchain není vlastně nic jiného než kniha záznamů, dlouhý Excel, který ale nemůžete upravovat a přidávat řádky. Je to systém, který transakce zřetězí a posílá je do sítě počítačů, které následně tento blok dat validují a uchovávají,“ vysvětlil Beneš. Dnes je podle něj většina obchodů založena na nedůvěře, kdy potřebujete prostředníka, většinou banku, jako garanta transakce. To však blockchain odstraňuje a umožní tak úsporu nákladů a přerozdělení marží. Její příznivci si slibují, že napřímí vztah mezi poskytovatelem a uživatelem a vnese do světa internetu řád a disciplínu. Systém již nyní nachází využití všude od realitního byznysu (Ubitquity) přes věrnostní systémy (Loyyal) až po obchod s bavlnou (Wells Fargo) a řízení států, kdy již se testují vratky DPH či dokonce volby přes blockchain.

Robotizace podobně jako blockchain mohla přinést více automatických procesů do řízení firem. Podle CFO Survey 2018 společnosti Deloitte zatím jen pětina českých firem začala či již má zkušenosti s implementací automatických procesů na bázi robotiky (RPA), dvě pětiny zavádění teprve plánují. Více než polovinu naší práce by bylo možné do roku 2030 automatizovat. Již nyní se to děje například při zpracování účetnictví velkých firem, zvláště bank. „Lidé jsou dost kreativní, aby to využili jako příležitost. Například potenciál české ekonomiky by se díky robotizaci zdvojnásobil. Povede to ke zvýšení produktivity práce i dalším investicím do robotiky. Nejvíc z toho vytěží zemědělství, stavebnictví, zpracovatelský průmysl či maloobchod. Ze země s nálepkou levné montovny se můžeme stát moderní ekonomikou,“ sdílel pozitivní vizi David Marek ze společnosti Deloitte.

Pozor na trestní odpovědnost

Zásadním témem, o kterém se na CFO Congressu také informovali finanční ředitelé, je trestní odpovědnost právnických osob (TOPO). Na její zvládnutí s pomocí complience programů se zaměřil Roman Felix z advokátní kanceláře Felix a spol. „Vidíme jednoznačný trend, který se dále rozšiřuje. Dnes není trestního stíhání, kde by se nezkoumala odpovědnost právnické osoby. Za šest let její účinnosti bylo k březnu 2018 pravomocně odsouzeno 264 právnických osob,“ uvedl nepříjemnou statistiku Felix. Podle něj se přitom jedná o upozaděnou problematiku, která je ale přinejmenším stejně důležitá jako široce propírané GDPR. Jde de facto o nechtěné dítě v právním řádu, protože staví na principu kolektivní odpovědnosti, zatímco evropské kontinentální právo vychází z principu odpovědnosti fyzických osob. Zásadní novinky přinesla novela z roku 2016, jež kategoricky změnila vymezení trestných činů. Podle českého zákona lze navíc nyní stíhat i zahraniční společnost, pokud se její jednání týká ČR. Většinou se přitom stíhají majetkové delikty, a to především daňové, hlavně neodvedení daně za zaměstnance či zkreslení údajů o stavu hospodaření. Trestem je pak nejčastěji zákaz činnosti nebo peněžitý trest, a to v průměru 77 tisíc, nejvíc pak 5 mil. Kč, přičemž výše trestů nepochybně poroste. Nadějí pro firmy je možnost prokázat „účinnou lítost“ a dokázal, že vynaložily veškeré úsilí, které bylo možno spravedlivě požadovat.

Aby mohly regulátorovi ukázat, že udělaly maximum, mohou firmy využít služby monitoringu. „Complience manažer muže trávit čas smysluplněji, než hledáním dat,“ poukázal Jan Kubík, Country Director společnosti Thomson Reuters, známé mj. díky své zpravodajské divizi s 2800 novináři po celém světě. V duchu novinářské tradice vycházejí i v oblasti řízení rizik z maximy nevěřit ani jednomu zdroji, ani jednomu číslu. Firmy by z tohoto důvodu měly mít jasný proces na ukončení nebo odmítnutí spolupráce s dodavatelem. „Oddělení sales musí chápat, že prodat za každou cenu nelze. Nejvíc se řeší při screeningu daňové úniky. Analytiky posíláme klidně hledat do čínských archivů, nečekáme, až se něco napíše do oficiálních rejstříků,“ uvádí Kubík, který publikum zaujal fotkou Toyoty v rukou bojovníků Islámského státu.

Brzdy a rovnováhy růstu

Na regulace v oblasti bankovnictví a tudíž potenciální brzdy ekonomického vývoje se zaměřili Ondřej Veselovský a Martin Burjánek ze společnosti Deloitte. „Trh je přeregulovaný. Na evropské úrovni chybí odstup, abychom se podívali, jak která regulace funguje a zda přinesla to, co zákonodárce chtěl. Nemusí se rušit, ale zlidštit, přizpůsobit potřebám trhu,“ uvedl Martin Burjánek, poradce ohledně rizik a regulací pro klienty z oblasti finančních služeb. Například regulace týkající se finančních produktů chce po bankách, aby uchovávaly komunikaci s klienty za posledních deset let, což je zároveň v konfliktu s nařízením GDPR. Banky by musely magnetické pásky okódovat a následně smazat, pokud bych od banky odešel.

V roce 2016 zavedený Fond pro řešení krize ČNB zase vedl k tomu, že se banky předhánějí v tom, aby minimalizovaly příspěvek, který na ně připadá. Koncem roku penalizují klientům prostředky formou sankcí, poplatků a záporných úrokových sazeb. Naopak jiná řízení finančnímu trhu prospěla. Zákon o platebních službách umožnil, aby na trh vstoupily např. služby umožňující sledování účtů z více bank najednou nebo tzv. rychlé instantní platby. „Nacházíme se v unikátní ekonomické situaci. Přestože je konkurence silná, bankám stále rostou úvěry a zároveň klesá dlužníků, což snižuje bankám náklady na zajištění rizik. Úrokové sazby přitom zůstávají stabilní,“ shrnul Ondřej Veselovský.

V publiku CFO Congressu 2018 se opět sešel vrcholový management firem, a to v prvé řadě finanční ředitelé a ředitelky. Účastníci konference reprezentovali pestré spektrum oborů od průmyslové výroby, přes dopravu, energetiku, telekomunikace, IT až po finanční sektor. CFO Congress 2018 přinesla společnost Blue Events za podpory řady partnerů v čele s odborným garantem Deloitte.

Další novinky

U nás to žije. Přečtěte si další horké novinky ze světa Blue Events.

Efektivní řízení firmy03. 04. 2018

Dobře vyladěné CFO Menu: Určeno ke konzumaci dne 16. 5. 2018

Sedmý ročník výročního setkání finančních ředitelů - CFO Congress se uskuteční 16. května v České národní bance v Praze. Akce, které se pravidelně...

Efektivní řízení firmy12. 03. 2018

Videoreportáž z konference Procurement Forum 2018

Vrcholové setkání šéfů nákupu očima kamer BraveShow TV

Efektivní řízení firmy28. 02. 2018

Nákupčí jako ohrožený druh?

Šestý ročník odborné konference Procurement Forum se opět věnoval aktuálním problémům, které trápí nákupčí napříč nejrůznějšími obory....